1986
11. 1. 1986 si vyjeli Michal s Tomášem podnikovým autobusem zasjezdovat na Paseky n.J.
17. až 19.1. 1986 se Michal s Milanem zúčastnili Zimního táboření na Kottenheide v NDR. Jeli společně autem s G. Streubelem. V pátek večer jsme přijeli v noci a postavili stany. V sobotu jsme jeli na lyžích do Laswistu přes Zwotu a zpět 38/600. V neděli jsme jeli domu. Auto nám špatně startovalo.
25.1. 1986 si Michal s Milanem a Tomášem vyjeli zasjezdovat podnikovým autobusem na Špičák u Albrechtic.
8.2. 1986 si Michal s Milanem a Tomášem vyjeli zasjezdovat podnikovým autobusem do Vysokého n. J.
Další sjezdařský výlet ti tři podnikli 22.2. 1986 na Severák.
Jarní prázdniny v termínu 16. až 21.3. 1986 trávili Michal s Milanem a Tomášem ve Špindlu. Bydleli ve Švýcarském dvoře, stravovali se z vlastních zásob a dopravovali se autobusem. Počasí jim celý týden přálo. První den sjezdovali na Pláních a Krakonoši. Druhý den sjezdovali na Pláních a Krakonoši. Třetí den vyrazili na běžky ze Špindlerovky (bus) jeli přes Luční boudu na Sněžku (1602) a přes Výrovku a Pláně se vrátili do Špindlu 25/867. Čtvrtý den sjezdovali na pláních a Krakonoši. Pátý den sjezdovali na Pláních. Lyžovali jsme od 7.30 do 16.00. Sjezdovky byly pěkně ledové a boulovaté. Šestý den chytil Michala žaludeční problém a tak se jelo 15.25 domů autobusem.
Hledat jaro do Železných Hor se vydali Aleš s Michalem 12. až 13. 4. 1986. Vyjeli z Prahy vlakem ve 2.00 a vystoupili v Ronově n.D. v 5.30. Navštívili Alešovu babičku a vykročili do hor. Přes Krkaňku, Lichnici, Javorku, Přemilov (tam museli překonat Chrudimku po kládě), Ústupky a Oheb došli do Seče 37/1120. Zde se ubytovali v hotelu Oheb. Aleš měl špatné boty a úplně odpadl, Michal se alespoň v restauraci navečeřel. Ráno vyrazili dál Přes Kostelec u H.M. do Heřmanova Městce 14/200. Odtud do Prahy dojeli vlakem. Na trase ležel občas sníh a bylo kolem 0.
Povinně se Aleš s Jirkou, Michalem a Tomášem museli zúčastnit branného kurzu na rekreační základně Častoboř na Slapech, organizovala to naše škola. V termínu 26.5 až 30.5. 1986. První den jsme nalezli Bartůňkovu stezku. Druhý den jsme šli k vyhlídce č.4. Třetí den jsme z vyhlídky č.2 přelezli po skalách na vyhlídku č.8. Večer jsme vyrazili na celou stezku přes všechny zákazy. Celkem 16/380, jinak hrozná buzerace.
Aleš s Michalem si před Fatrou zašli zalézt do Šárky 1. 6. 1986. Lezli jsme na Brance, Dívčím skoku, hřebeni Vidlových věží a Žabáku.
13 až 24.6. 1986 si Aleš, Jirka, Michal a Tomáš vyrazili na Velkou Fatru a do Tater jeli vlakem měli sebou dva stany a benzínové vařiče. Dostali jsme každý příspěvek 300 Kč od SSM za to, že jsme koupili květinu pro pomník partyzánů. Ráno 14.6. jsme vystoupili v Ružomberoku z nočního rychlíku a popojeli autobusem do Nižné. Odtud jsme již šli po svých na Zvolen (1403) a přes sedlo Šturec na Prašnické sedlo. za sedlem jsme zabivakovali 23/1250. Museli jsme dolu k hájovně Suchá dolina pro vodu. Měli jsme toho plné zuby. Druhý den jsme vystoupili na Križnou (1574) u hotelu Králova Studňa jsme položili kytku a sestoupili dolu do Blatnice 24/1000. Ubytovali jsme se v campu, nebyly tu sprchy, ale byla tu dobrá voda. Aleš si léčil puchýře z nových bot. Třetí den jsme bez bagáže vyrazili na Tlstou a Ostrou a před bouřkou jsme se rychle vrátili do Blatnice Gaderskou dolinou. 25/1100. V obchodech bylo zavřeno. Aleš si celý den léčil puchýře. Čtvrtý den jsme vyrazili z Blatnice na Rakytov (1100), na Kostelec, Košarisko a na Královu studňu. Zde jsme přespali ve stanech, večer byla bouřka, přečkali jsme ji v restauraci hotelu 23/1350. Pátý den jsme vystoupili na Ploskou (1532), sešli jsme na chatu pod Borišovom a zdolali Borišov. Zůstali jsme na chatě přes noc, Jirka a Tom spali na salaši 20/1000. Šestý den jsme přes Rakytov (1567) a Smerkovicu došli na sedlo pod Širpuněm (1315), kde jsme tábořili, cestou nás chytla bouřka. Pro vodu se muselo do údolí 21/1200. Sedmý den jsme Přes Červený Grůň (1156), Kútnikúv kopec sešli do Lubochňi 19/600. Dokupovali jsme zásoby, ale byla to úplná Asie. Aleš si koupil plesnivou marmeládu a neuznali mu reklamaci. Ubytovali jsme se v Hotelu Fatra. Ráno osmý den jsme se rozhodli Velkou Fatru opustit a zajet si do Tater. Popojeli jsme osobákem (16 Kč) z Luchbochni přes Podrad do Eurocampu FICC. Zde nás recepční počastovala oznámením ”máte dovolenku tak čakajtě”. Přespali jsme ve stanech za 16 Kč. Devátý den jsme brzo vstali a vyrazili z Eurocampu do Tatranské Lomnice. Odtud jme šli dál po svých na Teryho chatu (2015), na Priečne sedlo (2352) a z něho na Širokou (2461). Na Priečnom sedle nás chytil ochranář a dal nám každému pokutu 5 Kč a přikázal nám sestoupit na Terynu. Vytahoval se před svojí partnerkou. Jirka s Tomem poslechli ale Michal s Alešem sestoupili na Zbojnickou 25,5/1757, která se opravovala a odkud je chatař vyhnal. Museli přespat v ohnisku. V noci klesla teplota na 0°C. Desátý den ráno jsme vyrazili na Prielom a přes Litvornou priehybu jsme vystoupili a Polský hrebeň. Dále jsme zdolali Východní Vysokou (2428) a odtud jsme sestoupili na Sliezsky dóm 17/649 byli jsme tam okolo 10. hodiny dopoledne, objednali jsme si horského vůdce a procházeli se po okolí. Přespali jsme na lavici v recepci. Jedenáctý den ráno si nás vyzvedl vůdce Martin Mladoň a vyvedl nás Velickou próbou na Gerlach (2655). Sestoupili jsme Batizovskou próbou (100 Kč). Po návratu jsme sestoupili do Starého Smokovce a vrátili se do Prahy Liptovem 22/850.
Celá dovolená nás stála na osobu 796 Kč s příspěvkem SSM jen 496 Kč.
Aleš s Michalem navštívili 25. ročník zimního táboření na Klíči 13. až 14.12. 1986 Aleš zvítězil s básní 15/750. Podnikli jsme noční výstup na klíč a navštívili Michalovu babičku.
Vánoce 86 se rozhodli věnovat Aleš, Jirka a Michal lyžařskému přejezdu Krkonoš a Jizerek se stanem. Získali i povolení Krnapu. Vezli jsme s sebou mraky jídla a vařiče. 26.12. se na sedlo Babí dostali vlakem a autobusem přes Trutnov odtud jsme s plnou zimní výbavou vyrazili na Rýchory. Nějak nám to nešlo 6/480. Umluvil jsme chataře aby nás nechal přespat. Druhý den ráno jsme pokračovali přes Cestník na Pomezní boudy. Odtud jsme pokračovali na Sněžku. Byla vánice a zákaz vycházení, polský pohraničník nás nechtěl pustit dál. Dali jsme mu napít kořalky a ustoupil. Na Luční 24,5/1050 nás nechtěli ubytovat (mají prý plno) a naložili nás do rolby, že nás odvezou do Pece. Umluvil jsem rolbistu, aby zastavil na Výrovce. Zde jsem se s chatařem domluvil, že když dojíme zbytky od večeře (klobásy s kaší), tak nás nechá spát na zemi v jídelně. Nacpali jsme se a usnuli pod pípou. Třetí den ráno měl Jirka teplotu. Stále sněžilo a foukal silný vítr. Jeli jsme přes Luční na Špindlerovku, odtud Jirka odjel domů autobusem. Dál jsme jeli přes Petrovku, přes Dívčí kameny to pro závěje nešlo. Museli jsme tedy traverzovat přes Martinovku na Labskou, kde nás za 50 Kč nechali přespat v pokoji se sprchou. Večer nešel proud a tak se osvědčili alespoň naše čelovky, taky se moc netopilo 17/480. Celý den jsme razili stopu. Čtvrtý den ráno nastala za silného větu obleva a sníh hodně ztěžknul a namokla nám bagáž. Jeli jsme na Voseckou (2 hod 15 minut) a odtud jsme sjeli ho Harachova 12/20. Totálně nás opustila morálka. Všechno bylo mokré autobusy zapadly. Jeden autobusák spěchal do Prahy a tak jsme s ním jeli dobrodružnou jízdu do Prahy. Měli jsme toho dost a přitom jsme lžíce z batohu ani nevybalili. Na pokračování v Jizerkách jsme neměli náladu.