Heslo Vernéřovice
V současné době lze na našem knižním trhu zakoupit různé turistické průvodce popisující malebné Broumovsko, které se stává samostatným turistickým regionem. Proti dřívějším dobám se k lepšímu změnila grafická stránka i kvalita tisku, bohužel to však nelze říci o obsahové stránce, která je sice doplněna o nové informace, ale v oblasti vlastivědných údajů stále zůstává hodně mezer. Naposledy jsem se s heslem Vernéřovice setkal v publikaci „Broumovsko“ z nakladatelství Olympia. Zde jsem se mimo jiné dozvěděl o kostele Nejsv. Trojice a sv. Michala od K. I. Dientzenhofera, o existenci polychromovaného náhrobníku z roku 1579 a o soše Nejsv. Trojice na rokajovém podstavci z roku 1803 v horní části obce. Dále pak o bývalé novogotické kapličce P. Marie u Vernéřovické studánky z roku 1904. V jiných průvodcích se někdy uvádí, že stavitelem kostela byl K. Dientzenhofer, nebo je zmiňována pseudogotická kaplička u Vernéřovická studánky z roku 1878.
Tyto údaje potřebují menší upřesnění. Dvojité patrocinium Nejsvětější Trojice a sv. Michaela vernéřovického kostela dávno zaniklo a již dlouho zůstává jen patrocinium sv. Michaela. Můžeme se zřejmě oprávněně domnívat, že stavební plány tohoto kostela byly přinejmenším podstatně ovlivněny barokní stavitelskou rodinou Dientzenhoferů, ale připisování tohoto ovlivnění jen některému ze členů slavné stavitelské rodiny je bez nalezení nových historických dokumentů nadbytečné.
Zmiňovaný náhrobník již není polychromovaný (vícebarevný) a byl ze hřbitovní zdi přemístěn do kostela, kde je zazděn do zdi lodi pod kruchtou a je tudíž běžnému turistovi nepřístupný, jelikož se kostel se otvírá jen na mše svaté zpravidla jednou za čtrnáct dní. Socha Nejsvětější Trojice v horní části obce byla před mnoha lety „odstraněna“ a zbyla po ní u vjezdu do zaniklého statku čp. 69 pod dvěma lipami jen základová deska a 3 sloupky bývalého ohrazení sochy.
Přestože se zřejmě z formálního hlediska zatím stále stojící velká novogotická sakrální stavba u Vernéřovické studánky nazývá kaplí, nemyslím, že by zejména její stavitelé z přelomu 19. a 20. století s toto klasifikací souhlasili. Od dětství jsem vždy slýchal od předků o kostelíčku u studánky, který měli stejně jako jiné památky v obci a okolí ve velké vážnosti. K uvádění roku vzniku poutního kostelíčku je nutno připomenout, že základní kámen byl položen v roce 1892. V roce 1894 se stavba zastavila, jelikož nebyly vyřízeny všechny úřední náležitosti. Teprve v roce 1897 byly dodatečně úředně schváleny stavební plány a stavba mohla pokračovat. Další rok byla dokončena hrubá stavba a byl slavnostně vysvěcen kříž na věži. V roce 1899 byly slavnostně zavěšeny 3 zvony. Poté pokračovali Vernéřovičtí se zařizováním interiéru kostelíčku. Teprve v roce 1904 byl poutní kostelíček slavnostně vysvěcen. Délka stavby a zařizování interiéru byla způsobena i tím, že kostelíček byl budován převážně z prostředků obce a soukromých dárců, kteří se v mnoha případech na stavbu skládali po haléřích. Za připomenutí stojí také to, že jde o poslední kamínek vložený do nádherné mozaiky venkovských kostelů na Broumovsku.
Samozřejmě u Vernéřovické studánky nalezneme i kaple, či kapličky. Studánka s Mariánským obrázkem je Vernéřovickými uctívána od nepaměti. V roce 1878 pánové Joachim Sagner, Leopold Schram a Augustin Streubel upravili okolí studánky, svedli výtok ze studánky do železné trubky a zřídili zde lavičky. První dřevěná kaplička byla nad pramenem postavena v dalším roce. V roce 1891 přibyla křížová cesta s třemi kaplemi a v roce 1923 byla stará dřevěná kaplička nahrazena zděnou stavbou. Dodnes se zde dochovaly jen kapličky dvě. Nejnovější fáze historie tohoto poutního místa je zrcadlem nedávné historie Vernéřovic, které mají vnímavému pocestnému stále co nabídnout.
Michal Streubel
(článek byl uveřejněn v časopisech Broumovsko, Muzejní a vlastivědné práce - časopis společnosti starožitností, Dědictví Koruny české; verze před gramatickou korekturou)