Jižanský krasavec na Praze 11
Při hledání kladů pro život na Praze 11 se nejčastěji setkáváme s názorem, že zde máme relativně zdravější životní prostředí proti jiným částem Prahy. Je pravdou, že vyšší nadmořská výška s intenzivním provětráváním a pozdní zastavění území jsou podstatným vkladem pro kvalitu zdejšího života. Existují však i jemnější důkazy toho, že ani masivní zatížení Prahy 11 velkou koncentrací obyvatel zatím nedokázalo pestrost přírody úplně zdecimovat.
Jedním z přírodních klenotů správního obvodu Prahy 11 je výskyt tesaříka obrovského (cerambyx cerdo) v přírodním parku Milíčov. Jde o jednoho z největších brouků žijících v ČR. Jeho tělo dorůstá až 5 cm a jejich mohutná tykadla dosahují úctyhodné délky až 15 cm. V ČR jde o velice vzácného brouka, zařazeného do kategorie silně ohrožených druhů. Těžištěm jeho výskytu je zejména v jihovýchodní Evropě. V ČR je vázán na teplejší lokality zejména na Moravě a ojediněle na teplejší regiony České kotliny. Jeho domovským stromem jsou v ČR starší duby, v jižních zemích i ořešák, jilm, jasan, vrba a kaštanovník. Jelikož jde o teplomilného brouka vyhledává zejména volně stojící, či alejové, stromy, které mají možnost přímého oslunění kmene. Jeho vývoj trvá 3-5 let, kdy se larva žijící v kmenech a silných větvích několikrát svlékne, po posledním svlékání se stává kuklou, kde se přemění na mohutného dospělého jedince černé barvy. Dospělý jedinci se na stromech objevují od května do srpna, s kulminací mezi polovinou června a července. Jelikož však jde o brouka s večerní a noční aktivitou je jeho pozorování obtížené, zpravidla nám jeho přítomnost prozradí požerky, výtok na kůře a výletové otvory na stromech.
Složitost přírodních procesů nám připomíná, že tento u nás chráněný brouk je v jihovýchodní Evropě považován za škůdce, který při svém přemnožení ničí stromy (zejména kaštanovník), jak požíráním dřeva, tak proto, že je považován za přenašeče houbových chorob, které dále devastují oslabené stromy. Příroda má své cesty, po kterých dospívá k rovnováze. Paradoxně může lidský zásah ve prospěch toho brouka uspíšit odumření hostitelských stromů, zpravidla také cenné součásti lokality. Podstatným faktorem přírodní rovnováhy je tedy druhová i věková rozmanitost porostů, která vytváří prostředí pro druhovou pestrost. Další existence tesaříka obrovského na Praze 11 je tedy přímo závislá na budoucím osudu Milíčovského lesa, který si dosud uchoval vlastnosti funkčního ekosystému. Lokalita v Milíčovském lese, jako stanoviště tesaříka obrovského, byla zařazena po číslem CZ113002 do seznamu stanovišť Natura 2000. Záleží jen na nás jestli tento krásný brouk bude i nadále s námi sdílet náš domov, nebo jestli se s ním budem setkávat jen jako s exponátem mrtvých sbírek.
Michal Streubel
(článek byl uveřejněn v měsíčkíku Klíč a vlastivědném časopise Obzor; verze před gramatickou korekturou)