Kamenné kříže na Pelhřimovsku
Kamenné kříže patří do široké skupiny drobných terénních památek, jde zpravidla o menší monolitický objekt, jehož hlavním výtvarným motivem je kříž. Nejčastějšími typy jsou prostý kamenný kříž a křížový kámen (kamenná deska s křížem), méně častým typem je kruhová stéla. Na objektech jsou někdy nápisy, vyobrazení zbraní, nástrojů a lidí. Vyskytují se nerovnoměrně po celé naší zemi, hustěji v regionech: příhraniční Severočeské okresy, sever Západních Čech, široké okolí Plzně, širší region Jihlavska zasahující až k Brnu, severní okolí Hradce Králové, a Olomoucko. I tyto nenápadné kameny roztroušené v terénu s dalšími památkami vytváří náš domov, kulturní krajinu po staletí zvelebovanou lidskou rukou.
Při setkání s kamennými kříži vyvstane mnoho otázek. O původním významu se vedou diskuse a existuje několik teorií: pamětní význam (zejména smrtelné události), smírčí význam (smírčí smlouva a povinnosti pachatele), hraniční znamení, misijní původ, projevy germánské symboliky, symboly rekatolizace, znamení u cest. Obecně soudíme že nám: připomínají místní nešťastné události; poodhalují osudy předků i když milosrdný čas zhojil rány; přibližují časy, kdy stálo zato, věnovat se s pokorou neštěstí jednoho člověka. Pochází převážně z 15. až 18. století a jsou často nejstaršími památkami katastru. Užívají se pro ně různé názvy: smírčí kříže, baby, švédské kříže, cyrilometodějské kříže, pamětní kameny a slitební kameny. Neexistuje ani přesná hranice s jinými památkami (mezníky, náhrobky, kamenné stély). I dnes však platí slova Waltera von Dreyhausen, který vydal v roce 1940 soupis českých kamenných křížů, „důležitější než hledání výkladů je péče o tyto památky”.
Badatelský zájem o ně u nás sahá do poloviny devatenáctého století. Dnes na něj navazuje, již více jak patnáct let, skupina nadšenců volně sdružených pod patronátem muzea v Aši, kteří na vlastní náklady a ve svém volném čase zdokumentovali více jak 2.000 kamenných křížů, 680 mezníků, 732 ostatních památek, vybudovali centrální evidenci (s rozsáhlým fondem fotografií, dokumentačních prací a bibliografií o 1.072 položkách), bohatou knihovnu a zachránili několik objektů. Spolupráce s badateli z Německa a Polska byla korunována 30.4-2.5. 1998 Mezinárodním kongresem v Teplé. Dosavadním vrcholem je vydání soupisné knihy „Kamenné kříže v Čechách a na Moravě” v roce 1997. Stala se novým impulsem pro badatele. Za rok po vydání jsme v Aši shromáždili 200 nových objevů (tučně názvy v textu).
Příkladem, historie výzkumu kamenných křížů na Pelhřimovsku, je rukopisná knížka okresního zastupitele Viléma Richlého „Kříže okolí velkostatku Mirešovice…”, kde vykreslil a popsal mezi 31 objekty 4 pelhřimovské. Po více jak 100 letech stále platí jeho slova: „…vždyť se jich málo kdo dnes ještě povšimne, mládež nejní k tomu vedená zbožný cit projevovati a památek archeologických, ač mladších, u nás předcež jen vzácných, si vážiti”. Josef Dobiáš ve svých „Dějinách královského města Pelhřimova a okolí” v díle III. 2 část II.2 z roku 1954 na straně 230 mimo jiné konstatuje, že přestože není potvrzeno, že by vrah musel udělat kamenný kříž, mohl některý z četných pamětních kamenů s reliéfem kříže vzniknout tímto způsobem.
Dokumentaci pro ašské muzeum na Pelhřimovsku zahájili v roce 1983 Vladislav Navrátil (+) z Jihlavy, po jeho smrti zpracoval jeho badatelskou pozůstalost jeho přítel Zdeněk Procházka z Domažlic. Podle informací pana Zdeňka Jaroše a Vladimíra Vilímka z Jihlavy další objekty dohledal Jaroslav Vít z Aše, tyto práce probíhaly při dokumentaci širšího Jihlavského regionu. Na jejich práce navázali Helena Augustová z Ústí nad Orlicí, manželé Busínští z Prahy, Jiří Hrnčíř z Pelhřimova, David Papst z Havlíčkova Brodu, Pavel Rund ze Sokolova a Vladimír Staněk z Humpolce, který významně přispěl k evidenci kamenů na Humpolecku a který o nich podrobně a poutavě psal na pokračování v časopise „Zálesí”. Hledání se jistě věnují i další badatelé. Tento příspěvek přibližuje současný stav poznání kamenných křížů na Pelhřimovsku, nemá ambice konečných závěrů, jde o zastavení na nekonečné cestě ochrany a výzkumu těchto památek. Předem se omlouvám za nepřesnosti, kterých jsem se i při nejlepší snaze dopustil. Budu rád, když mi vážení čtenáři předají své připomínky a postřehy do redakce sborníku, nebo se obrátí přímo na muzeum v Aši.
Na Pelhřimovském okrese v hranicích z roku 1999 se kamenné kříže vyskytují relativně hustě. Území spadá do širšího Jihlavského regionu. Ten zasahuje okres ve východní část a přechází na jihu na Jindřichohradecko a na severu na Havlíčkobrodsko. Kamenné kříže se tedy vyskytují ve východní polovině okresu. Pustou se zatím jeví západní oblasti přiléhající k menší Benešovské a Táborské skupině. Dále uvádím stručný popis jednotlivých lokalit a v závěru statistické srovnání. Popis lokalit vychází z centrální evidence (stav k září 1999), některé údaje jsou zpřesněny vlastním pozorováním. Objekty jsou nazývány podle příslušné obce a číslem centrální evidence. Rozměry uvádím v závorce, v pořadí výška, šířka a síla objektu v cm. Měřeny jsou na viditelné části mezi nejvzdálenějšími rovnoběžkami ohraničujícími objekt.
Božejov 0076
Stojí u vjezdu do objektů zemědělské farmy. Deska s nečitelným nápisem a letopočtem 1579 (66x57x12). Připomíná zabití božejovského šafáře Mikolína.
Bystrá 0548
Stojí v lese u silnice do Humpolce. Prostá deska s vystouplým křížem (72x56x20). Připomíná vraždu.
Čejov 1842
Leží při cestě z Čejova do Budíkova na kraji lesíku u Pstružného potoka. Prostý kamenný kříž (120x70x25).
Hodějovice 1544
Stojí na skalce u poslední chalupy na západním okraji obce. Prostá deska s tlapatým křížem (65x58x16).
Holušice 1740
Stával za vsí u cesty do Kaliště. Zachované údaje: na kamenné desce latinský kříž a nápis.
Horní Cerekev 0802
Stojí na levé straně silnice do Pelhřimova na okraji lesa, u odbočky lesní cesty. Žulová deska s latinským křížem a vyobrazením zřejmě nože (73x68x13).
Horní Cerekev 1554
Stojí za obcí u vrchu Hůrka. Žulová deska s klínovým křížem, nápisem a letopočtem 1709 (87x38x15). Podle nápisu připomíná umrznutí Josefa Krásného.
Horní Rápotice 0897
Stál do roku 1994 za hospodářskými budovami naproti kamennému křížku. Hrubě opracovaný kámen s vyžlabeným řeckým křížem a snad kalichem nebo 2 trojúhelníky (55x38x35). Připomíná smrt kněze.
Horní Rápotice 1700
Stojí u cesty do Kaliště. Poškozený plochý kámen s křížem, kolem, tkalcovským člunkem a mečem (48x55x14). Připomíná snad smrt tkalce pod koly vozu.
Hroznětice 1843
Leží v poli u silnice do Senožat. Žulová deska s křížem a nečitelným textem (125x65x14). Připomíná zabití 2 osob bleskem 26.7. 1724, matrika úmrtí Vojslavice kniha 1711-1784.
Humpolec 0545
Zazděn do domu č.p. 145 v Komenského ulici. Deska s řeckým křížem a nápisem a letopočetem 1540 (96x56x20). Připomíná zabytí Jana Wondry.
Humpolec 1637
Stával u cesty do Jiřic. Kamenný kříž neznámých rozměrů.
Humpolec 1692
Pelhřimovská 214. Přenesen z Libických lesů. Deska s jetelovým křížem, nápisem a tkalcovským člunkem (112x71x17). Připomíná zavraždění Pakosty z Libic Krčmářem z Kletečné a Jírou .
Humpolec 1762
Byl údajně zazděn do zdi Trnkova mlýna ”Biokrma”. Kamenná deska s templářským křížem a zbytky nápisu.
Humpolec 1763
Přenesen od Petrovic rozbitý do zahrady muzea, kde byl vsazen do železné konstrukce. Na desce templářským kříž, text a vročení 1733 (67x32x7). Připomíná úmrtí Tomáše Hodináře z Humpolce.
Humpolec 1841
Stojí za vraty v Nerudově ulici ”Biokrma” Kamenný kříž s vyžlabeným křížkem a rukojetí meče (45x47x25).
Humpolec 1844
Ve zdi kostela sv. Mikuláše. Netypický kamenný kříž s nápisem (145x76,5x10,5). Připomíná zabití 3 zvoníků bleskem 22.7. 1743 - potvrzeno zápisem v matrice.
Janovice 0178
Stojí u křižovatky silnic Janovice-Ostrovec-Benátky. Deska s hrotovým křížem a šipkami (95x58x18).
Jiřičky 0896
Je opřen o kapličku na návsi. Poškozený kamenný kříž s nečitelným nápisem (70x69x13).
Kaliště 1742
Stával za obcí směrem na Zahrádku. Údajně kámen ve tvaru erbu s křížem, člunkem a sekerou a nečitelným nápisem.
Kamenice nad Lipou 0077
Zazděn do zdi v Jungmannově ulici. Deska s latinským křížem a hrotem kopí (80x56).
Kletečná 0298
Stojí v obci u parčíku. Deska s jetelovým křížem, letopočtem 1507, nápisem a sekerou (80x60x15). Nápis připomíná zabití Jíry ze Smrdova o pátku před svatým Mikulášem.
Kletečná 0299
Údajně stojí u rybníku Jambor, byl několikrát přemísťován a nyní je pohřešován. Deska s křížem s rozštěpenými konci, nápisem a letopočtem 1690. Připomíná zabití sedláka a drába splašenými koňmi.
Křelovice 0546
Stojí v obci u rybníčku. Poškozená deska s křížem (60x60x15). Připomíná hospodskou hádku končící zabitím.
Křelovice 0547
Stojí pod kaštanem na křižovatce Křelovice-Senožaty-Želiv. Přenesen z pole. Přisekaný kámen s tlapatým křížem (58x40x23). Připomíná usmýkaní sedláka splašenými kravami.
Lhotka 1699
Stál u cesty do Úštrašína. Údajně kamenná deska s latinským křížem a snad mečem.
Libkova Voda 1698
Stával ve stráni pod pastouškou. Kamenná deska s maltézským křížem a nápisem s letopočtem 1752. Připomínal snad smrt místního řezníka Matěje Veselého 30.10.
Libkova Voda 1732
Stával v lukách u silnice. Plochý oválný kámen s reliéfem křížkového kříže.
Lipice 1555
Leží u Hejlovky, dříve stál u mostu Staré pražské cesty. Opracovaný kámen s křížem (115x60x25).
Lipice 1556
Stojí na návsi naproti čp. 13. Žulová deska s jetelovým křížem, nápisem (dnes po zemí), letopočtem 1766, nožem,sekerou a snad kamenem (95x80x14). Připomíná zabití řeznického tovaryše.
Mladé Bříště 1557
Stojí na protržené hrázi u potoka. Žulový kámen s křížem, textem a letopočtem 1693 (103x56x20).
Nový Rychnov 0300
Stojí u jižní zdi kostela. Kamenná deska s reliéfem jetelového kříže a sekerou (96x60x16).
Ondřejov 1545
Leží na kraji lesa pod Zeleným vrchem. Plochý balvan s obdélníkem 60x70 cm, v něm dva nestejně velké reliéfy křížů (95x80x20).
Pelhřimov
Zde je problém trochu komplikovaný. Objekty jsou sice soustředěny (v majetku města) na jednom místě u kaple P. M. Bolestné, ale průzkum zde proběhl v počátcích centrální evidence a zřejmě nezhodnotil důkladně všechny prameny. Uvedu výsledek svého pozorování s porovnáním těchto pramenů: Evidence Ašského muzea, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Pelhřimovském díl XVIII (prof. Josef Soukup 1903), VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK VYSOČINY X/1996 oddíl věd společenských, Rukopisná a kresebná sbírka pamětních kamenů Viléma Richlého. (Zdeněk Jaroš 1996).
Pelhřimov 0301
Řecký kříž v opěrné zdi tarasu na SZ straně kaple. Bez sondy nejde zjistit, jedná-li se o zazděný kamenný kříž nebo o obraz vyrytý v maltě (50x50). Podle mě jde o hříčku zedníků. Objekt se ve srovnávané literatuře neobjevuje.
Pelhřimov 0303
Stojí opřen zeď kaple vlevo od vchodu. Žulový křížový kámen s reliéfem latinského kříže na trojúhelné podstavě (96x51x9). Byl sem údajně přivezen při výstavbě komunikací v letech 1890 až 1896. Objekt se ve srovnávané literatuře neobjevuje.
Pelhřimov 0732
Stojí mezi ostatními v ambitu u kaple. Poškozený plochý kámen s reliéfem jetelového kříže. Přední strana je popsána osmi řádky zlomkovitě čitelného textu v gotické minuskule, který pokračuje i přes břevno kříže (85x65x17). Podle mě jde o kámen popsaný v soupisu památek na straně 263 u obce Služátky, velice se podobá i obrazu 377.
Pelhřimov 0733
Stojí mezi ostatními v ambitu u Kaple. Křížový kámen s reliéfem jetelového kříže. Pod břevnem vyryta soukenická střela a soukenické paličky. Nahoře v gotické minuskule nápis sděluje: .... 1538 TUTO ZABIT LUKESCH SOUKENIK (105x56x13). Objekt se ve srovnávané literatuře neobjevuje.
Pelhřimov 0734
Stojí mezi ostatními v ambitu u Kaple. Poškozený plochý kámen, svislá stěna orámovaná obvodovým nápisem, nese na sobě poškozený reliéf křížkového kříže a čtyři řádky textu v gotické minuskule. Nad křížem vyryt v ležaté poloze erb s helmicí a fanfrnoch obsahující dva zkřížené meče (142x80x25). Tento objekt se ve srovnávané literatuře neobjevuje. Podle mě jde o kámen číslo 30 popsaný Vilémem Richlým.
Pelhřimov 0735
Stojí opřen o JZ zeď kaple. Oválný kámen s reliéfem latinského kříže. Na obou stranách proveden reliéf do výšky 3 cm (52x38x12). Objekt se ve srovnávané literatuře neobjevuje.
Pelhřimov 0736
Stojí v rohu ambitu u kaple. Po obvodě poškozená kamenná deska. Na přední straně nesymetricky umístěn křížkový kříž. Ve větším poli pod pravým břevnem sedm řádků gotické minuskuly, vlevo v menším poli zahloubená ostrv (90x60x12). Z textu lze vyčíst: TUTO GEST ZABIT GIRA GINAK BLAHA Z MYSLOTINA….. dále nečitelné. Podle mě jde o kámen popsaný v soupisu památek na straně 116 u obce Myslotín, odpovídá nápis. Nápis podle soupisu pokračuje: DEN 3. PRZED HROMNICEMI 159?.
Pelhřimov 0737
Stojí u vchodu do kaple P.M.Bolestné. Křížový kámen, který má uprostřed plochy křížkový kříž, nad ním znak se dvěma zkříženými šipkami, údajně erb Tluksů z Vokova. Pravá polovina kamene a prostor pod břevnem je vyplněn devíti řádky textu v gotické minuskule (85x67x12) cm. Podle mě jde o kámen popsaný v soupisu památek na straně 169 obr. 216 a kámen číslo 31 popsaný Vilémem Richlým.
Pelhřimov 1486
Stojí u vchodu do kaple P.M.Bolestné. Deska, jejíž ústřední motiv tvoří křížkový kříž, je doplněna pod levým ramenem vyrytým erbem Říčanských s přilbou, klenotem a fanfrnochem. Pod pravým ramenem kopí. Po okraji desky obíhá nápis v gotické minuskule, který je vpravo zdvojený (110x78x18). Podle mě jde o kámen popsaný v soupisu památek na straně 170 s uvedeným textem ZAHYNUL PROSTE ZAN PANA BOHA. a kámen číslo 29 popsaný Vilémem Richlým.
Pelhřimov 1696
Stál pod městskými sady v Podolcích. V zarámované ploše kříž s nápisem a bodnou zbraní. Jde o kámen popsaný v soupisu památek na straně 169 obr. 217 s uvedeným textem …SOUSEDA PEL HRZYMOVSKEHO MUZ ZZ ….WOMIL A DO WODY POD LED WHODIL MDCLXXXIII (1633)
Kromě těchto registrovaných objektů stojí nyní v ambitu ještě další kamenná deska bez kříže pouze s nečitelným textem (120x49x13). Pouze po případném podrobném zkoumání textu může být případně zařazen do evidence.
Ve srovnávané literatuře jsou dále k Pelhřimovu uváděny tyto objekty:
V soupisu památek je popsán ještě jeden objekt na straně 169, o kterém je psáno: Na cestě k nádraží leží kámen gotickou minuskulou psaný: UMRZEL GEST PRZED S. PAWLEM … SANIEMI S KONIE…
Na straně 170 je uvedeno: Podobný na cestě do Vlásenice, též minuskulou popsaný. Má málo čitelnou legendu : K. p. … BARTOSE … ZABIL A STRZEN KONMI BUH ZACHOWEJ TÉ PRZIHODY KAZDEO WIERNEHO.
Vilém Richlý ještě popsal kámen č. 22. Při levé straně silnice k Vlásenici, hned za městem – za kostelem Kalvárií. Zadní strana popsána, nepřečtitelné, výška 90 ctm, šířka 46 ctm. V muzeu, jak je ve sborníku psáno, uložen není.
Otázkou zůstává, jestli Kámen č. 22 je shodný s kamenem ze strany 170, vzhledem k označení místa shodně: u silnice-cesty k Vlásenici. Některé shromážděné kamenné desky připomínají staré měšťanské náhrobky a mohou pocházet ze zrušeného hřbitova, pouze důkladný rozbor textů je může přiblížit a rozřadit. Vzhledem k tom, že se počet i umístění památek mezi našimi návštěvami měnil, zachycuje můj popis stav k 29.10.1999. Domnívám, že mé vývody k již fixovaným objektů, lze používat.
Počátky 0803
Stojí u silnice do Jihlávky za odbočkou na Kaliště. Žulová deska nahoře zakulacená s latinským křížem (67x56x22). Údajně připomíná zavraždění šlechtice řezníkem
Počátky 1695
Stojí za městem u cesty do Polesí. Deska se sedlovou horní hranou s reliéfem latinského kříže (110x56x23).
Počátky 1694
Stojí v zahrádkářské kolonii u cesty k Městskému rybníku. Deska s jetelovým křížem v zarámované ploše s letopočtem 1729 ( 47x58x15).
Počátky 1693
Stojí u kapličky u Lázní sv. Kateřiny. Hahoře zahrocená deska s latinským křížem (84x66x22).
Polesí 1869
Stojí za příkopem u silnice do Počátek. Kamenná deska s pozitivním reliéf latinského kříže (115x57x23)
Sedlice 0304
Stojí za obcí u silnice na Humpolec. Kamenná deska s jetelovým křížem, nápisem a letopočtem 1571 (86x76x16). Připomíná vzájemné zabití sedláků při hraničním sporu.
Sedlice 0306
Stál u cesty do Želivi. Kamenný kříž s kulatou hlavou s tlapatým křížem, zakulacenými rameny, nápisem a letopočtem 1729 (63x36x18). Podle místních badatelů byl ukraden v roce 1991.
Staré Hutě 0899
Stojí u červeně značené cesty za osadou v lese. Žulová deska s křížem s rozšířenými rameny a klínovou nohou. Dále je na desce nečitelný nápis, letopočet 1491, kopí, meč a sekera (90x65x25).
Starý Pelhřimov 1558
Stojí na křižovatce u hřbitova. Žulová deska s křížem s křížkovými rameny a snad čepelí zbraně (82x77x18).
Světlice 1734
Stával na hrázi velkého rybníka. Plochá deska s oslím hřbetem s latinským křížem, nápisem a letopočtem 1743. Připomíná utonutí Miroslava 30.9.
Těšenov 0075
Stojí v obci u požární nádrže. Plochý kámen s latinským křížem na obou stranách, vpředu meč a samostříl. Na zadní straně arcibiskupský znak a opeřená šipka. (84x60x15).
Ústrašín 1525
Stojí v extravilánu obce. Na plochém kameni, seseknuté rohy, tlapatý kříž, nápis a letopočtem 1712 (80x40).
Ústrašín 1526
Stojí v intravilánu obce. Kamenná deska s reliéfem kříže na římse, vlevo ženská postava, nad ní reliéf kola s loukotěmi. Pod horním okrajem je nápis a letopočet 1562 (60x60). Připomíná smrt pod koly vozu.
Ústrašín 1527
Leží v extravilánu obce. Žulová deska s odlomeným rohem, křížkovým křížem a mečem (60x35).
Vratišov 1547
Stojí u polní cesty do Houserovky. Plochá deska s latinským křížem, nápisem a sekerou (81x68x21).
Vystrkov 0305
Stojí ve svahu u silnice do Humpolce naproti benzínové pumpě. Plochý kámen s odlomeným rohem, křížem, 2 hroty kopí, kalichem s hostií, nápisem a letopočtem 1507 (75x49x20).
Zachotín 0804
Stojí nakloněn u modře značené cesty u Kladinského rybníka. Pravidelná žulová deska s tlapatýho křížem a letopočtem 1687 (70x62x15).
Želiv 0632
Je v majetku majitele stavení č.p.48. Latinský kříž ze žuly s uprostřed vyžlabeným menším křížem ( 77x51x7).
Do roku 1990 existoval křížový kámen u obce Ústrašín, podle pamětní knihy byl vyzdoben třemi kříži a mečem. Jeho podoba se nezachovala a není evidován. Pro úplnost uvádím původně evidované objekty, později zařazené mezi jiné památky: Hněvkovice 0297 polní kříž, Lhotka 1741 památník, Metánov 1697 mezník, Velešov 1735 pamětní kámen.
Základní statistické srovnání kamenných křížů na Pelhřimovsku
Porovnávány jsou pouze objekty evidované do září 1999 Ašským muzeem. Na okrese jde o 61 objektů, to představuje cca 3 % z celé ČR. Z nich po vydání knihy ”Kamenné kříže v Čechách a na Moravě bylo evidováno 20 objektů (33 %). Nejčastějším typem je křížový kámen 55 objektů (90 %). Kamenný kříž je zastoupen 6 objekty (10 %). Typ kruhové stély není zastoupen. U 26 objektů (43 %) je zachycena informace o smrti 31 osob. Z toho u 19 objektů nápisem, u 11 objektů v pověsti a jednou v matrice. U 13 objektů (21 %) je zaznamenáno jako příčina smrti neštěstí nebo prosté úmrtí. Násilná smrt je zaznamenána také u 13 objektů (21 %).
Na popsaných objektech se vyskytují tato vyobrazení o těchto počtech a procentech z 61 objektů:
| Vyobrazení | četnost (ks) | četnost (%) |
| nápis | 34 | 56% |
| letopočet | 21 | 34% |
| šipky a kopí | 7 | 11% |
| sekera | 6 | 10% |
| meč | 5 | 8% |
| znak | 4 | 7% |
| nůž | 3 | 5% |
| tkalcovský člunek | 3 | 5% |
| kalich | 2 | 3% |
| kolo | 2 | 3% |
| kámen | 1 | 2% |
| kuše | 1 | 2% |
| postava | 1 | 2% |
| hostie | 1 | 2% |
| soukenická střela | 1 | 2% |
| soukenické paličky | 1 | 2% |
| ostrv | 1 | 2% |
| nejstarší vročení | 1491 | Staré Hutě 0899 |
| nejmladší vročení | 1774 | Sedlice 0306 |
Porovnání rozměrů je provedeno pouze z množiny zaznamenaných údajů.
| cm | Maximální | cm | Minimální | cm | Průměrná | |
| Výška | 145 | Humpolec 1844 | 45 | Humpolec 1841 | 83,8 | vypočteno z 53 hodnot |
| Šířka | 90 | Humpolec 1762 | 32 | Humpolec 1763 | 59,3 | vypočteno z 53 hodnot |
| Síla | 35 | Horní Rápotice 1700 | 7 | Humpolec 1763 | 16,9 | vypočteno ze 47 hodnot |
11 evidovaných objektů dnes neexistuje (18 %), z toho po zaevidování jsou pohřešovány 3 objekty. To ukazuje na problémy spojené s jejich ochranou. Problematická je i centralizace většího počtu objektů do muzea, nebo lapidárií. Jde o chvályhodnou snahu města tyto památky chránit, ale vytržení objektu z jeho prostředí a druhotné seskupení je až poslední vhodnou možností ochrany. Je však nutné říci, že pro ochranu objektů v otevřené krajině nebyl dosud nalezen vyhovující model. Drastické společenské změny a nevybíravé změny vlastnických vztahů v posledních 55 letech narušily rovnováhu kulturní krajiny a zničily tradiční vztahy vlastníků pozemků a dalších obyvatel k těmto památkám, běžné v zemích, které tyto změny neprodělaly. Nalezení nové rovnováhy nejen v této oblasti je však dlouhodobá záležitost.
Pátral jsem ještě neúspěšně po takzvaných slitebních kamenech u Mezilesí pod Stražištěm. Ochrana a výzkum kamenných křížů nikdy nekončí a jistě přiláká i další zájemce, třeba jako součást školní vlastivědy. Dále hledáme funkční model, který by bránil mizení těchto památek. Ochrana platným právem je velice slabá. Vždy lepší než zákon je upřímný zájem o tyto památky a jejich návrat do obecného povědomí. Klasickým případem je záchrana objektu č. 0305 u Vystrkova pány Vitiskou a Koubkem. Pouze rostoucí počet spolupracujících zájemců je příslibem budoucnosti kamenných křížů. Tento soupis může být také námětem na výlety s netradičním cílem. Vhodně zvolená trasa mezi jednotlivými objekty a napětí při jejich hledání přinese hodně radosti. Při návštěvě objektů je nutné ctít a respektovat vlastnická práva. Nové objevy na nás čekají nejen v terénu, ale i v archivech. Společně usilujme, aby k nám stále více kamenných křížů promluvilo.
Michal Streubel
Praha
Věnováno památce rodu Pakostů
(článek byl uveřejněn ve Vlastivědném sborníku pelhřimovska 11/2000, verze před gramatickou korekturou)