Lavička
V červenci letošního roku jsme se synem vystoupili do sedla Sulzenhals (1.825 m. n. m)mezi jižní stěnou masivu Dachstein a Rötelsteinem. Bylo zrovna po poledni - čas přestávky. V tomto travnatém sedle jsou zbudovány lavičky, aby si pocestný mohl pohodlně odpočinout. Lavičky byly díky frekventovanosti místa a pěknému počasí obsazené. Na otázku mého syna, proč se na dvou lavičkách se rozvaluje vždy jen jeden člověk s hlavou podloženou batohem pohroužený do hluboké, okázalé pohody a ostatní turisté se buď tísní na zbylých lavičkách nebo posedávají v trávě, jsem odpověděl, že lidé jsou prostě různí. Další turisté, kteří vystupovali do sedla, brblali něco o sobcích a nevychovancích. Velké zklamání pro mě bylo, když se z obležených laviček ozvala čeština. Hodnotný horský zážitek byl okamžitě zatlačen úvahami o tom, jak se naši turisté prezentují. Nechtěl jsme si kazit pěknou tůru slovní výměnou, ale při sestupu jsem se rozhodl, že o tomto zážitku alespoň napíši. Věřím že svobodu cestování budeme také využívat k vlastnímu poučení.
Michal Streubel
TJ CONDOR PRAHA
15. 7. 1999
(článek byl uveřejněn v Atuální informaci ATJSK ČR 7/1999, verze před gramatickou korekturou)