MICHAL ŠPANOVSKÝ Z LISOVA
01.01.2009 00:00
Ferdinand Pakosta v roce 1914 shrnul své dosavadní poznatky k renesanční historii rodného Pacova v této publikaci, kterou věnoval svému učiteli profesorovi Augustu Sedláčkovi. Ve stejném roce však také rukuje jako záložní důstojník do rakouské armády na ruské bojiště. Zde 31. října 1914 umírá na následky zranění z bitvy v polním lazaretu pevnosti Přemyšl. Život a dílo tohoto nadaného historika se uzavřely na počátku jeho profesorské a badatelské dráhy a paradoxně se sám stal drobným kamínkem v mozaice jím milované historie. Profesor Pakosta se tak zařadil mezi onu skupinu propagátorů pokrokových a vlasteneckým myšlenek, kteří položili své životy v první světové válce. Mnozí z nich stejně jako on patřili mezi studenty univerzitního profesora Josefa Pekaře, jenž sledoval jejich osudy i na bojišti, a jejich smrt se ho hluboce dotkla, což je velmi patrné z dochované Pekařovy korespondence. Pacov byl smrtí Ferdinanda Pakosty významně ochuzen, dílo mladého historika v podobě městského muzea však žije zdárně dodnes.
Opětovným vydáním této publikace chceme dílo Ferdinanda Pakosty přiblížit novým generacím. Knížka nás zavede do renesančního Pacova, seznámí nás s životem významného majitele pacovského panství Michala Španovského z Lisova. Bude nám přestaven, jako dobrý hospodář a věrný ochránce své víry. Z historie se nám ovšem vynoří i někteří dávní obyvatelé města Pacova a seznámíme se s pravidly tehdejšího života a organizací řemeslných cechů ve městě. Pohled, který nám předkládá Ferdinand Pakosta, vychází z tehdejšího poznání historie a je ovlivněn obecnými společenskými poměry, nijak tím však netratí na své poučnosti a zajímavosti. Toto Pakostovo dílo vyšlo v nevelkém nákladu, a proto je dnes dostupné jen ojediněle prezenčně v knihovnách a v některých pacovských rodinách. Jako podklad pro druhé vydání posloužil exemplář z pozůstalosti rodiny Pakostovy. Dílo Ferdinanda Pakosty dnes můžeme srovnat například s prací univerzitního profesora Václava Bůžka. Ten ve své knize Rytíři renesančních Čech (1995) taktéž věnoval kapitolu Michalovi Španovskému a tohoto rytíře nám představil jako příznivce učených mužů, ale i jako člověka, který měl své běžné rodinné starosti. V digitální knihovně České sněmy lze také nalézt zprávy o úřední a politické činnosti Michala Španovského, mezi nejzajímavější zprávy patří Akta o pohřbu císaře Maximiliana, s popisem ceremoniálu.
Ve druhém vydání jsme ponechali celý text obsahově i gramaticky v původní podobě z roku 1914, jak ho vydal profesor Ferdinand Pakosta. Pouze jsme provedli opravu tří tiskových chyb, které byly popsány v původním vydání. Poznámky z jednotlivých stránek uvádíme na konci kapitol. K původnímu textu jsme doplnili předmluvu, obraz erbu Španovských z Lisova, fotografii pamětní desky české konfese a fotografie původní titulní stránky.
MICHAL ŠPANOVSKÝ Z LISOVA
ÚČASTNÍK JEDNÁNÍ O ČESKOU KONFESSI, PÁN NA PACOVĚ
1584 -1600
PŘÍSPĚVEK K DĚJINÁM MĚSTA PACOVA
NAPSAL
FERDINAND PAKOSTA
VYDÁNÍ DRUHÉ, PROVEDL KULTURNÍ OSVĚTOVÝ SPOLEK SE SÍDLEM V PRAZE
PODLE PŮVODNÍHO VYDÁNÍ Z ROKU 1914
TISK: REPRO SLUŽBY S.R.O. PRAHA
PŘEDMLUVA VYDAVATELE K DRUHÉMU VYDÁNÍ
Opětovným vydáním této publikace chceme dílo Ferdinanda Pakosty přiblížit novým generacím. Knížka nás zavede do renesančního Pacova, seznámí nás s životem významného majitele pacovského panství Michala Španovského z Lisova. Bude nám přestaven, jako dobrý hospodář a věrný ochránce své víry. Z historie se nám ovšem vynoří i někteří dávní obyvatelé města Pacova a seznámíme se s pravidly tehdejšího života a organizací řemeslných cechů ve městě. Pohled, který nám předkládá Ferdinand Pakosta, vychází z tehdejšího poznání historie a je ovlivněn obecnými společenskými poměry, nijak tím však netratí na své poučnosti a zajímavosti. Toto Pakostovo dílo vyšlo v nevelkém nákladu, a proto je dnes dostupné jen ojediněle prezenčně v knihovnách a v některých pacovských rodinách. Jako podklad pro druhé vydání posloužil exemplář z pozůstalosti rodiny Pakostovy. Dílo Ferdinanda Pakosty dnes můžeme srovnat například s prací univerzitního profesora Václava Bůžka. Ten ve své knize Rytíři renesančních Čech (1995) taktéž věnoval kapitolu Michalovi Španovskému a tohoto rytíře nám představil jako příznivce učených mužů, ale i jako člověka, který měl své běžné rodinné starosti. V digitální knihovně České sněmy lze také nalézt zprávy o úřední a politické činnosti Michala Španovského, mezi nejzajímavější zprávy patří Akta o pohřbu císaře Maximiliana, s popisem ceremoniálu.
Ve druhém vydání jsme ponechali celý text obsahově i gramaticky v původní podobě z roku 1914, jak ho vydal profesor Ferdinand Pakosta. Pouze jsme provedli opravu tří tiskových chyb, které byly popsány v původním vydání. Poznámky z jednotlivých stránek uvádíme na konci kapitol. K původnímu textu jsme doplnili předmluvu, obraz erbu Španovských z Lisova, fotografii pamětní desky české konfese a fotografie původní titulní stránky.
Ke vzniku druhého vydání přispěli: rodina Maškova z Prahy, rodina Streubelova z Prahy, TJ CONDOR Praha a inzerenti.
Michal Streubel