Osmičková výročí Jižního Města
Pro historii naší země mají letopočty s osmičkou na konci zvláštní význam, v některých z těchto let docházelo k významným událostem, jež na léta ovlivňovaly život v naší zemi. I když roků s osmičkou na konci, kdy se nic celospolečensky významnějšího nestalo, je mnohem více, přesto se v naší zemi na magickou osmičku stále hodně věří.
Podívejme se přes osmičku na konci letopočtu na dějiny našeho města. Již jeho vznik je s osmičkou pevně spojen. Dne 1. ledna 1968 došlo k připojení „samostatných obcí“ Chodova a Hájů k pražskému obvodu Praha 4, byl ale zachován samostatný MNV Chodov (Místní národní výbor). Na konci tohoto pohnutého roku byl schválen podrobný územní plán pro budoucí Jižní Město. Ve stejném roce byla do Chodova zavedena dodnes existující autobusová linka 154. V létě 1988 získal Milíčovský les a rybníky státní ochranu formou vyhlášení přírodní památky. V prosinci téhož roku byla dokončena dlouhodobá rekonstrukce téměř zpustošené a zničené Chodovské tvrze, která po kompletní opravě začala sloužit jako součást tehdejšího Kulturního domu Jižní Město. Ve stejném roce byla také otevřena sportovní hala TJ JM Chodov. V roce 1998 bylo na Jižní Město napojeno na dálkový přivaděč tepla, díky němu mohla být postupně odstavena většina lokálních kotelen, což mělo pozitivní dopad na zdejší životní prostředí. Ve stejném roce vychází Kniha Praha 11, první obsáhlejší publikace o Jižním Městě.
Další výročí se dotýkají předchůdců Jižního Města obcí Chodov a Háje. V roce 1658 nechal Zikmund Norbert Michna z Vacínova znovu vybudovat zpustlý dvůr u Chodovské tvrze. V roce 1728 hrabě Jan Arnošt Václav z Goltze koupil panství Chodov, Šeberov a Hrnčíře a připojil je ke svému kunratickému panství. Skončila tak éra panství Chodov jako samostatného rytířského statku. Chodovský hospodářský dvůr zůstává součástí kunratického velkostatku až do roku 1923. Po roce 1848 vytvořil Chodov s Šeberovem a Hrnčíři jednu politickou obec. V roce 1868 byl na křižovatce cest z Chodova do Šeberova a Kateřinek vztyčen litinový kříž na kamenném podstavci, jako vzpomínka na válečné škody roku 1866. V roce 1898 jsou obce Chodov a Háje popsány ve vlastivědné publikaci „Politický a školní okres vinohradský“ sestavené Karlem Raisem. V roce 1908 se obce Šeberov a Hrnčíře od Chodova oddělily. V témže roce se popis Chodova dostává do vlastivědné publikace „Soupis památek historických a uměleckých v království českém, XXVIII. - politický okres vinohradský“ sestavené Antonínem Podlahou. V roce 1928 začala projíždět Chodovem první pravidelná autobusová linka společnosti ADS. Ve stejném roce bylo také založeno stavební družstvo „Náš domov“, které výrazně přispělo k vilkové zástavbě Chodova. V roce 1958 byla v Hájích zprovozněna první veřejná telefonní budka, v Chodově začal prodej tzv. Pražských domků v dělnické kolonii. V Chodově a Litochlebech v tomto roce poprvé nehospodařil žádný soukromý sedlák.
Kulatá výročí si letos připomenou i v naší chodovské škole. Dne 25. června 1868 byla podepsána zřizovací listina školy v Chodově. První školní rok začal 1. září 1869, a tak chodovské děti přestaly za vzděláním docházet do Hostivaře. Od roku 1928 byla do Chodova přiškolena obec Háje. Neustálý nárůst počtu žáků způsobený rychlým rozvojem Chodova si vynutil několik přístaveb školní budovy. V říjnu 1938 byla uskutečněna jedna z nich - přístavba ve školním dvoře na severní straně. Byly zde zřízeny dvě třídy a školní kuchyně.
V prosinci 1958 byl do školy zaveden plyn, který umožnil čisté vytápění, ohřev vody a rychlejší vaření.
Chodovští Sokolové si jistě vzpomenou, že v dobách těžkých pro naši zem v roce 1938 byla otevřena novostavba Sokolovny.
Významná výročí si letos připomenou také farníci v Římskokatolické farnosti při kostele sv. Františka z Assisi v Praze Chodově. Letos dne 4. září uplyne 70 let od slavnostního vysvěcení chodovského kostela kardinálem Karlem Kašparem (1938) a dne 13. června 60 let od slavnostního vysvěcení chodovských kostelních zvonů kardinálem Josefem Beranem (1948), tento akt proběhl na tehdejším Husově náměstí. Jistě se však také připravují na blížící se 20. výročí vzniku samostatné farnosti Praha - Chodov, kterou svým dekretem zřídil 1. dubna 1989 kardinál František Tomášek. Chodovský kostel sv. Františka, do té doby filiální ke Spořilovu, se tehdy stal kostelem farním. Tím jsme se však již dostali od osmiček k devítce.
Michal Streubel
Sestaveno podle podkladů kronikáře MČ P11 Dr. Jiřího Bartoně, archivu Římskokatolické farnosti při kostele sv. Františka z Assisi v Praze Chodově, archivu ZŠ Chodov, archivu autora a vzpomínek obyvatel.
Prameny a literatura:
- Archiv Římskokatolické farnosti při kostele sv. Františka z Assisi v Praze Chodově
- Archiv ZŠ Chodov, Květnového vítězství 57, Praha Chodov
- BARTOŇ Jiří: Chodovská tvrz, 1996 Praha Kreace
- BARTOŇ Jiří: Kniha o Praze 11, 1998 Praha Milpo
- BARTOŇ Jiří: Praha 11 na prahu 21. století, 2007, MČ Praha 11
- HOLEC František: Kronika královské Prahy a obcí sousedních IV. díl, 1996 Praha Lidové noviny
- Kolektiv: Pražské Spolky, 1998 Praha, Archiv hl. m. Prahy, edice DOCUMENTA PRAGENSIA monographia