Sluneční osvícení oltáře kostela ve Vernéřovicích
Barokní vernéřovický kostel sv. Archanděla Michaela již více než 280 let slouží věřícím, kterým poskytuje nejen duchovní útěchu, ale i neopakovatelné estetické zážitky barokní vyváženosti interiéru. Díky úctyhodné péči zdejších farníků a správce farnosti je kostel dostatečně zabezpečen proti povětrnostním vlivům, vloupání, má funkční varhany a můžeme se zde potěšit překrásnou obrazovou i figurální výzdobou doplněnou květinami. Vše umně sladěné do celkového prostoru svatostánku. V dnešní době přibylo venkovní osvětlení, které doplňuje noční panorama severního Broumovska. Při každé návštěvě hluboce obdivuji, kolik prostředků materiálních i duchovních bylo a je vkládáno do tohoto svatostánku na obyčejné vesnici. Porovnáme-li dřívější a současné počty a možnosti věřících, je současný stav kostela malý zázrak. Díky této péči vernéřovický kostel dnes, stejně jako v minulých stoletích, vysílá tolik potřebné posilující impulsy duši člověka.
Ve dnech okolo svátku sv. Michaela (29. září) se zde můžeme setkat s další zajímavostí. Zapadající slunce v pozdním odpoledni pozoruhodným způsobem osvětluje hlavní oltář, zejména jeho obraz a nápis nad ním „Kdo jako Bůh“. V letech (2000, 2001, 2003) jsem se věnoval pozorování této zajímavosti. Vše začíná v cca 17:30 na evangelijní straně hlavního oltáře, kdy první sluneční paprsky dopadnou na jeho levý sloup. V 17:45 postoupí sluneční paprsky přes sochu sv. Archanděla Gabriela k levému okraji hlavního oltářního obrazu. V 17:53 je osvětlen levý okraj nápisu „Kdo Jako Bůh“. V 17:56 je osvětlen celý nápis. V 18:03 je osvětlen střed hlavního obrazu se sv. Archandělem Michaelem. Celá světelná podívaná končí v 18:06. Tento světelný efekt je dobře pozorovatelný i při vnitřním elektrickém osvětlení kostela. K racionálnímu objasnění tohoto jevu slouží mírné vychýlení orientace osy kostela z osy východ – západ, umístění čtvrtého okna v severní stěně lodi vzhledem k oltáři a daný nebeský řád.
Místní vlastivědné autority mi potvrdily, že se s úmyslnými světelnými efekty v barokních stavbách na Broumovsku zatím nesetkaly. Zatím nelze věrohodně prokázat, zda se jedná o záměr barokních stavitelů, či jde jen zajímavou souhru okolností. Můj vlastní názor je ten, že stavby barokních vesnických kostelů na Broumovsku byly přinejmenším ovlivněny stavitelskou rodinou Dientzenhofererů, u kterých je prokázána mimo jiné práce se světlem a stíny (například v chrámu sv. Mikuláše v Praze). Proto považuji tento světelný efekt za záměr stavitelů, který postupem věků upadl v zapomnění. V každém případě však vernéřovický kostel zůstává příjemným místem pro návštěvu.
Michal Streubel
(článek byl uveřejněn v časopisech Broumovsko, Muzejní a vlastivědné práce - časopis společnosti starožitností, Dědictví Koruny české; verze před gramatickou korekturou)