Smrt smrtihlava
Prahu 11 nelze považovat za přirozeně vyvážený ekosystém a přesto, nebo snad právě proto, přináší zdejší příroda trpělivému pozorovateli různá překvapení. Jednoho letního večera navštívil naši zahradu v Chodově lišaj smrtihlav. Krásný velký noční motýl s kresbou na zádech vzdáleně připomínající lebku mátožně popolézal mezi listy břečťanu u skleníku poměrně nízko u země. Z uctivé vzdálenosti jsme si ho s rodinou prohlédli, zejména jeho zádovou kresbu a potom zašli domů si o něm něco přečíst.
Lišaj smrtihlav dorůstá velikosti okolo 5 cm, s rozpětím křídel okolo 11 cm. Překvapilo nás, že jde o zdatného cestovatele, který se po přezimování v severní Africe vydává na léto přes moře a Alpy až do střední Evropy. Poměr jeho velikosti, spotřebované energie a výkonu je i z pohledu nejmodernější dopravní techniky obdivuhodný. Jsou zaznamenány vzácné případy jeho výskytu dokonce až na Islandu. Předpokládá se, že hlavním příčinou jeho tahů je hledání dostatku potravy pro potomstvo. Oblíbenou potravou housenek jsou lilkovité rostliny, u nás nejčastější brambory a rajčata, ale třeba i jedovatý rulík zlomocný. Zřejmě sousedova zahrádka s každoročně pečlivě pěstovanými bramborami a rajčaty zlákala exotické noční motýly k zastávce a možná i k nakladení vajíček. Dočetli jsme se, že smrtihlav klade vejce na rostliny, vylíhlé housenky se po pastvě na nich kuklí v půdě v hlinitých hnízdech o velikosti 14-25 cm v nichž později vzniká dospělý motýl. Tenhle malý zázrak proměn trvá 40 až 60 dní. Traduje se, že rád navštěvuje včelí úly, kde dokáže natropit velké škody. Někdy ho lze spatřit, jak saje nektar na balkónových rostlinách. Popisovaný je také jeho pískot, který vydává v nebezpečí. V příznivějších letech se někdy smrtihlavům v našich podmínkách podaří zplodit dvě generace. Bohužel druhá generace zpravidla hyne jelikož se rodí na podzim a nedokáže nabrat dostatečné síly ke zpátečnímu letu.
V noci trochu sprchlo a tak jsme měli o našeho motýla obavy. Ráno jsme se vydali podívat na zahradu, příroda opět ukázala, že její pravidla jsou neúprosná. Na trávníku ležely zbytky smrtihlavových křídel. Zřejmě hladový ježek, nebo nějaký pták, starající se o přežití svého rodu, ukončil život exotického návštěvníka naší zahrady.
Michal Streubel
(článek byl uveřejněn v časopisu Klíč)