Vižňovský zvon z roku 1601
V letošním roce uplyne 400 let od odlití dodnes zachovaného zvonu zavěšeného ve věži zdejšího kostela svaté Anny, visí tiše na 6 ozdobných renesačních uchách zavěšených do staré dřevěné hlavy ve zvonovém patře věže v bytelné zvonové stolici. Na čepci je v reliéfu mezi ozdobnými pruhy nápis: KOMPT FÜR SEIN ANGESICHT MIT FROHLOCKEN . JAUCHZET DEM HERRN ALLE WELT . DIENET DEM HERRN MIT FREUDEN (Přijďte před moji tvář s jásotem, velebte Pána, služte mu s radostí). Na plášti je dále v reliéfu vyobrazen v reliéfu krucifix s pod ním stojícími postavami P. Marie a sv. Jana Mil. Na protilehlé straně je v reliéfu další text: IM JAHR 1601 HAT DIESE GLOCKE ZUR WIESE IN DER KIRCHE ZUM LOB GOTTES DIESE GLOCKE GIESEN LASSEN ADAM ÄLTER ERBSCHOLTZ. DIE SCHÖFEN HANS OPEZ, MERTEN SCHNABEL, GEORG TUBER, HANS MENCZEL, MATZ RINGEL, KIRCHVÄTER WALTER WINTER, HANS DINTER (V roce 1601 nechali tento zvon pro vižňovský kostel k velebení boha odlít Adam Älter dědičný šolc, konšelé /přísežní/....). Jde o jednu z nejstarších informací o obyvatelích Vižňova.
Ve Vižňovské kostelní věži byly dříve také další zvony. Číslo 2, který vážil 200 kg, měřil 70 cm v průměru, pocházel z roku 1684 a nesl nápis: ANNO 1684 LAUDATE DEUM IN CIMBALIS BENZ SONANTIBUS. PS 150, THOMAS ABBAS BRZEWNOVIENSIS . P. VIKTORIANUS REINHOLD (Roku 1684 k oslavě Pána skrze své ušlechtilé zvonění). Číslo 3 umíráček z roku 1826 věnovaný opatem Placidusem. Číslo 4 zvaný THERESIA, který měřil 82 cm v průměru a byl na věž vytažen 26. července 1877. Nesl nápis MEINE STIMME ERSCHALLET ZUR EHRE GOTTES (Můj hlas zazní k poctě Pána), některé prameny uvádí k tomuto zvonu rok 1874. Zvony číslo 2 a 4 byly zrekvírovány rakouskou armádou v roce 1915. Farář Cajetan Treutler 11. října 1920 vysvětil nový zvon číslo 5 nesoucí nápis: HL. MICHAEL, SCHUTZPATRON DER DEUTSCHEN, SEI EIN FÜRSPRECHER BEI GOTT FÜR DIE DER HEIMAT GEFALLENEN, IN FREMDER ERDE RUHENDEN TAPFEREN SÖHNE DER WIESENER GEMEINDE. 1914-1919. (Sv. Michael, patron Němců, přímluvce u boha pro padlé za vlast, v cizí zemi odpočívající udatní synové obce Vižňovské 1914-1919). Kromě náboženských obřadů a ohlašování nebezpečí vyzváněly zvony i k oslavě porážky Polska v roce 1939. Euforii vystřídalo vystřízlivění, zvony číslo 3 a 5 byly zrekvírovány německou armádou v zimě 1943/44. Po zrekvírovaných zvonech zbyly ve věži pouze prázdné zvonové stolice.
Sporné zůstávají otázky možné existence starších zvonů před rokem 1601 a původního zavěšení zvonů číslo 1 a 2 před vystavěním nového kostela v letech 1723-1727. Původní dřevěný kostel zmiňovaný již k roku 1355 je později popisován jako malý a úzký kostelíček. Podle obrazové přílohy urbáře z roku 1676 vypadá vižňovský kostel po přestavbě v roce 1672 jako bytelnější stavba s mohutným sanktusníkem na střeše kostela, která jíž dokázala udržet dynamické namáhání konstrukce při houpání těžkých zvonů. Existence samostatně stojící zvonice, doložené v blízkých Ruprechticích a Vernéřovicích, není ve Vižňově potvrzena. Zdejší velký zvon se velice podobá o rok mladšímu zvonu z nedalekých Vernéřovic. Tyto dva zvony jsou nejstaršími zachovanými na Broumovsku, chápaném jako území za (pod) Stěnami. Tento zvon můžeme rovněž považovat za nejstarší památku obce Vižňov, jelikož v literatuře vedle velkého zvonu zmiňovaná rukojeť z roku 1552 s nápisem: AVE MARIA GRATIS PLENA, ANNO 1552 (Zdrávas Maria milosti plna) se bohužel nedochovala.
Malé ohlednutí za dobou kdy vižňovský zvon vznikl:
- Evropě je postupně od roku 1582 reformován kalendář, v souladu s pohybem planety země a tím spojenou délkou tropického roku (365,2422 dne), díky přesnějším výpočtům muselo být vynecháno 10 dní, v Čechách byl nový kalendář schválen zemskými stavy od ledna 1584 na Moravě až od července.
- Evropa vstřebává příval stříbra i zboží, zejména z Ameriky, poprvé se dá mluvit o globálním obchodě, vznikají první nadnárodní obchodní společnosti – razantní nástup kapitálu.
- Rychlý nárůst bohatství se projevuje renesančním rozkvětem, zároveň se zvýšením množství zejména stříbra rostou ceny.
- Objevují se nové smrtelné nemoci, lidé se brání pokrokem v medicíně, v roce 1600 provedl Jan Jesenius v Praze první veřejnou pitvu.
- 24. února 1600 zemřel významný učenec Tycho de Brahe.
- Na Balkáně bojuje Evropa s Osmanskou říší (1593-1606).
- Na Pražském hradě panuje císař Rudolf II. (do roku 1611).
- Broumovským opatem je Martin II. Korytko z Pravdovic (do roku 1602).
- Čechy jsou v té době spíše ospalou provincií, s převážně lokálně zaměřenou výrobu, cechovně organizovaní řemeslníci si vesměs žárlivě střeží přehnanou solidaritu, hlavně aby někdo nezbohatl více než je zdrávo.
- To však neplatí pro Broumov, který většinu své soukenické produkce prodává v zahraničí a tak je zde koncentrováno velké bohatství, peníze z exportu se dostávají i do broumovských vesnic díky odbytu zemědělských výrobků.
- Vižňov v té době, jako poslední vesnice na Broumovsku, pomalu ale jistě spěje ze světských rukou pod řádné hospodaření panství broumovských benediktýnů, po období častých zástav a vykupování klášterem.
- Celkově vládne v Čechách relativní blahobyt, historici hovoří zejména od středních vrstev společnosti výše o nadměrné konzumaci jídla a pití.
- Politická elita v Čechách je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory římských katolíků a protestantů, tyto tábory se navíc ještě štěpí na různé odnože.
- Toto nesmiřitelné rozdělení blokuje další rozvoj a politická energie se vyčerpávala hlavně k ochraně a přerozdělování různých zemských úřadů, výsad a podobných výnosných postů.
- I na Broumovsku probíhají ostré rozepře mezi katolickým klášterem a protestanty zejména z řad úspěšných a sebevědomých měšťanů.
- Většinu bohatství vytvořeného renesančním rozkvětem spotřebovala nevratně následná Třicetiletá válka.
Michal Streubel
(článek byl uveřejněn ve časopisech Broumovsko 1-2/01 a Dědictví Koruny české 4/01, verze před gramatickou korekturou)