Za tajemstvím kamenných křížů u Prahy
Ašské muzeum eviduje v ČR aktuálně více jak 2.000 kamenných křížů. Z tohoto rozsáhlého souboru připadá na okolí Prahy pouze 30 objektů. Tutu skupinu lze rozdělit Vltavou na dva samostatné soubory. Některé objekty jsou skupinou nadšenců řazeny také do souboru českých „megalitů”, v textu označeno jako (M). Objekty jsou dobře dostupné zejména pražským a středočeským turistům. Vhodným vedením trasy výletů s kombinací jiných cílů lze naplnit několik víkendů objevováním neznámé tváře zdánlivě fádní krajiny.
Na pravém břehu Vltavy lze přímo v Praze na Vyšehradském hřbitově spatřit novodobý kamenný kříž na hrobě akademika Servíta. Ve Všestarech u Strančic na návsi u čísla 141 nalezneme křížový kámen, snad z roku 1585, kdy zde opilý kovář zabil oštěpem manželku. Severozápadně za Ondřejovem u cesty pod hvězdárnou stojí oboustranný křížový kámen. Pověst tvrdí, že se zde ve rvačce o kůrku chleba zabili dva žebráci. Zajímavou skupinku tvoří objekty mezi Kutnou Horou a Kolínem. Na hoře Kaňk u modré značky stojí kamenný kříž s odlomeným ramenem, náhodně vykopaný po 1. světové válce. V poli východně od vrchu Kuklíku nalezneme nachýlený robustní kamenný kříž s odlomeným ramenem a magickým důlkem. Bývá přístupný v době vegetačního klidu. Vysoký štíhlý křížový kámen s letopočtem 1672 stojí v Hlubokém Dole na srázu u čísla 4. Samostatný objekt tvoří kamenná deska v Mrchojedech s torzem lidské postavy na kraji obce u červené značky mezi Českým Šternberkem a Sázavou. Dalším solitérem je obtížně zařaditelný kámen s maltézským křížem u Kozojed. Stojí v lese u zelené značky vedoucí lesem k Šembeře. Tuto pravobřežní skupinu doplňuje nepřístupný a sporný kamenný kříž u tvrze v Pašince a torzo snad kamenného kříže v Kutné Hoře - Vrchlici u Nových mlýnů. Rovněž obtížně zařaditelný kamenný kříž stojí na hřbitově v Kostelci u křížku. Pohřešován je křížový kámen v Říčanech.
Na levém břehu Vltavy je výskyt kamenných křížů větší. Objekty jsou popsány přibližně od jihu na sever. Přímo u hranic Prahy ve Zbuzanech (M) lze nalézt robustní křížový kámen. Trnitá cesta k němu vede zarostlým úvozem podél plotu nových luxusních domů. Pěkný kamenný kříž je vsazen do vnitřní zdi před kostelem sv. Kateřiny v Tetíně. Křížový kámen s reliéfem sekery je zazděn do zdi stodoly v Červeném Újezdě při silnici do Pavlova. Druhý křížový kámen z Červeného Újezdu byl v roce 1996 přemístěn do depozitáře Melicharova vlastivědného muzea v Unhošti. Křížový kámen stojí v tarasu na křižovatce v Bělči. Další dva jsou v Bratronicích na sever od Křivoklátu. Jeden stélovitý stojí nad obcí u hřiště a další nízký v obci kraluje soukromé zahrádce u čísla 18. Štíhlý křížový kámen nalezneme také na návsi ve Lhotě. Traduje se o něm, že připomíná utonutí pasáka. Obtížně zařaditelná kamenná deska stojí na mostě přes Loděnici v Doksech. Nápis připomíná zabití služky pastýřem v roce 1675. Křížový kámen s vyobrazením šavle stojí na návsi v Tuchlovicích. Křížový kámen nalezneme také na hřbitově u kostela sv. Jiří v Libušíně. Nečitelný nápis na něm nám sděluje, že roku 1664 byl zastřelen z pistole Jiří Smekal. Postupně přecházíme na Slánsko. V poli u zahrádkové kolonie za Smečnem (M) stojí nachýlený robustní oboustranný křížový kámen. V polích u Ledců (M) stojí u staré úvozové cesty nenápadný hrubý křížový kámen. Další křížový kámen nalezneme při křižovatce silnic u Trpoměch. Připomíná smrt Girziho Joskota v roce 1753. Ve Zvoleněvsi je vysoko v kamenné zdi pod kostelem zasazena menší křížová deska. U Kamenného Mostu (M) se západně za obcí u cesty polích vyskytuje další křížový kámen pylonového tvaru, pod kterým byly nalezeny dvě lidské kostry. Do hřbitovní zdi ve Skůrech (M) je zazděn údajně prastarý kámen s reliéfem kříže a slunce. Pohřešován je křížový kámen u pivovaru v Unhošti. Tři fragmenty snad jetelového kamenného kříže lze nalézt v muzeu v Roztokách u Prahy.
Dodnes přesně nevíme proč a kdy byly tyto kamenné objekty vztyčeny. Každý objekt má svoji pohnutou historii. Badatelé sdružení okolo Ašského muzea se snaží tato tajemství kousek po kousku odhalovat, vyhledávají nové objekty a chrání je před lidskou hloupostí. Právě zvětšování povědomí o existenci kamenných křížů u široké veřejnosti skýtá naději na jejich úspěšnou ochranu.
Bližší informace lze získat v naší TJ, v muzeu v Aši, nebo v knize Kamenné kříže Čech a Moravy (ARGO 1997). Popisové lokality najdete na mapách KČT číslo 3,33,36,37,40 a 42.
Michal Streubel
Praha
(článek byl uveřejněn v Turistika a hory 3-4/2000 a Atuální informaci ATJSK ČR 2/2000, verze před gramatickou korekturou)